Na chvíli doma

Když mám opravdu, ale opravdu špatný den, tak jediné, co mě drží při životě, je myšlenka, že i tento den musí skončit. Otázka ale je, jak se motivovat, když to není den, ale vypadá to na týden, možná i na delší etapu. Kdy člověk opravdu netuší, odkud přijde facka. Na konci dne si říkám, že vlastně nemám co ztratit. Ale já ztrácím.

Zažila jsem

Tento týden není v duchu pozitivní. Je pro mě o setkání sama se sebou. O poplácání se po rameni, o pochopení toho, co se se mnou děje.

Abych to vzala od začátku – jsem opravdu konfliktní člověk. Ne ve smyslu, že to vyhledávám, ale spíše že málokdy s někým vycházím. Jsem divná, jsem rychlá, jsem hlučná, jsem drzá a někdy otravná. Chce to čas, než mě poznáte a já vás nechám mě poznat. Akt důvěry? Jsem ve vaší přítomnosti potichu a je mi takhle dobře. Pokud ve vaší přítomnosti stále melu – melu nic neříkající věci a ještě k vám nemám takový vztah. Hotovo.

V práci – ve škole – v životě. Vždy se objevil někdo, kdo mi vadil. A pak jsem našla firmu, kde jsou lidé, jací jsou. Jsou neskutečně milí, skvělí, zapálení, chytří, otevření změnám. Nechávají si mluvit do práce, pokud jde o zlepšení něčeho. Dáváte si zpětné vazby a je to neskutečně super. Někdy to sabotuješ, někdy se posuneš. Ale nic není tak růžové.

V této neskutečné kultuře se teď stal otřes – snižování nákladů o 30 %. A z otevřené komunikace jsi najednou v situaci, kdy padají opravdu kvalitní hlavy. A tobě je to líto. Už si ani nepamatuji, kdy jsem takhle brečela z odchodu lidí, a ještě brečet budu. Otazníky v hlavě mám. Už jen proto, že někdy nechápu, podle čeho vybírali. Ale myšlenka, kterou mi dala odcházející kolegyně, mi zní v hlavě: „Je těžké někoho vybrat z tak kvalitních lidí.“ A je to pravda.

Na základě toho jsem se vrátila ke svému starému stavu. Hodně krémuji své tělo – to mi terapeutka vysvětlovala, že je to i takový očistný proces od stresu a pocit „starání se o sebe“. A to druhé – hodně spím. Opravdu hodně.

Nikdy jsem nechápala, proč mám toto období, až mě na to přivedla jedna kniha o znameních. Kniha se jmenuje How You’ll Do Everything Based on Your Zodiac Sign – Chrissy Stockton, a v čem mě tak bavila, je, že to docela sedí na mou osobnost. Ta myšlenka: „Pokud je Vodnář jinak zdravý, ale spí víc než obvykle, odhlašuje se a vymlouvá se na samotu nebo je něčím příliš posedlý, může být smutný, aniž by si to plně uvědomoval.“

A ostatní myšlenky?

Dobrovolná ukázka
  • Přechod od společenského k sólovému času může být náhlý.
  • Vodnáři nesnesou být bez zájmu, který je pohlcuje – tohle mě ale sere! Rovnou přiznávám, že je to na hovno část.
  • Aby vás Vodnáři respektovali, musíte s nimi souhlasit. Respektují lidi, kteří smýšlejí stejně jako oni. Jakože trochu aji jo. Když už mám otevřené myšlení, pojď ho mít taky a nefňukej nonstop. Něco i s tím dělej. Díky.
  • Když jsou Vodnáři naštvaní, často se s člověkem, který je rozzlobil, prostě přestanou bavit.  Jo, jsem ochotná se otočit na patě a pa.
  • V nejhorších chvílích mohou Vodnáři působit jako intenzivní podivíni. Mají tendenci být velmi vtíraví. Pardon, na tohle nejsem pyšná. Ale jsem vtíravá i vůči sobě, je to polehčující okolnost?
  • Vodnáři jsou rození lidumilové – jednou jsem byla společensky unavená a musela jet tramvají. Fakt jsem nechtěla s nikým mluvit, chtěla jsem se teleportovat. Začal na mě mluvit pán, že nemá baterku, jestli nemám nabíječku. Zkuste hádat co jsem udělala? Jo, povídala jsem si s ním a půjčila mu jí. Sociální baterka – 15000000, ale pomohla jsem.
  • Vodnář je prostě vtipný velmi přirozeným způsobem. Nesnaží se být vtipálkem ani rozesmívat lidi, ale dělají to. To je mate a často je nechává, aby se ze zmatku chichotali spolu s nimi. Moje utrpení baví strašně hodně lidí, říkám to tak vtipně, že vnitřně brečím a lidi se smějí. A jo, fakt to nechápu, nejsem vtipná!
  • Vodnář zbožňuje psaní, snění a spánek. A více nepotřebuji, ale systém si řekl, že potřebuji jídlo a čistit si zuby? A platit daně?!

Objevila jsem

https://thelifecalendar.com – – aplikace, kde si můžeš vizualizovat myšlenku memento mori – připomínku smrti. Člověk si každý týden svého života (např. v neděli) odbarví jedno políčko, čímž si uvědomí, že má další týden a část života za sebou. Dá se to nastavit i na zamknutou obrazovku, jak jsem to udělala já. Tohle určitě není pro každého. Už jen z toho pohledu, že to v člověku může vyvolat spíše deprese nebo úzkosti. Pro mě osobně je to test, jestli mi to pomůže přemýšlet „lépe“, nebo to rychle smažu a dál budu žít ve strachu a nevědomosti. Stojí určitě za to kouknout.

Chtěla bych

Konečně dodržet alespoň jedno cvičicí předplatné. Právě jsem peníze hodila tam, kam mi to bylo doporučováno už delší dobu – hormonální jóga. Jóga mi není cizí. Taky díky ní vzniklo jedno z mých tetování „dýchej“, jelikož jsem s tím měla vždycky problém. Mám delší výdech než nádech, a tak někdy v životě lapu po dechu. A celkově toto cvičení miluji – moje záklony jsou prý nádherné podle lektorek. Takže bych se k ní chtěla vrátit.

Opravdu zesílit svůj detox na sítích. Už to není sranda. Eliminuji Instagram, skončím na Kicku. Eliminuji Kick a rovnou koukám na YouTube. A to nikde nejsem registrovaná. Nikde nemám předplatné. A když už eliminuji vše z toho, mám ještě hry, Pinterest, blogy, seriály. Pořád mám něco, čím to nahradit, a furt se rozptylovat. Z Japonska jsem si dovezla milion vonných tyčinek. Strašně ráda bych seděla u svého mini oltáře a jen byla. Jenže ono je to těžké. Bát se sám sebe.

Můj cíl na rok 2026 je čistě jasný. Nejen se přestěhovat, ale taky se nastěhovat domů k sobě.

Zhřešila jsem

Tady jsem si říkala, že tento týden jsem čistá… Hehe, nejsem… Jsem absolutní milovník papíru a tužky. Jako vážně.

Jednou jsem Koh‑i‑noor reklamovala tužku 4B s tím, že mi zbývá jen jeden kus, a tak jsem si šla doplnit zásoby a zjistila jsem, že nejsou stejné. Testovala jsem to dlouho, dokonce to posílala kamarádům, jestli taky vidí ten rozdíl. Jo, byla jsem za blázna. Ale společnost se k tomu postavila nestandardně – chtěli po mně, abych jim ten kus s jednou tužkou poslala, že to otestují. Při testech zjistili, že opravdu mají něco nastaveno jinak. Za poděkování jsem dostala milion tužek. Jenže bohužel už tak super jako ta původní to nebylo, ale stále je používám.

A nedávno na mě vyskočilo na Instagramu video, kde paní měla neskutečně temnou černou plochu a s ní pracovala. Vypadalo to podle kamarádky na grafit. Takže jo. Čeká mě vyzvednutí objednávky z barevná paleta. Objevila jsem totiž, že existuje i tužka 13B… 13B? Potřebuji vyzkoušet.

A ne, nezůstal tento hřích jen u jedné tužky. Rovnou jsem těch tužek vzala několik, protože chápete. Takových mám málo.

Napsat komentář