Na chvíli doma

Dovolenková edice. Kdy další dovolená bude až někdy v září. Ale tato měla od každého trochu – odpočinek, výlet za hranice, akci v Brně.

Zažila jsem

Rozkopané centrum, které mě překvapilo. V pondělí jsem si tak sedla na tramvaj klasicky směr centrum a najednou informace, že se jede odklonem. Vždycky mě Brno v tomhle dokáže překvapit. Tady nic nevydrží komplet ani půl roku. Ale jsem ráda, že jsem to zjistila během dovolené než během práce. To překvapení během pracovního týdne nemám ráda.

Bylinky na svém místě – konečně jsou všechny doma, mají své místo a jsou dostatečně každý den využívané. Ještě to chce více sebevědomí na experimentování, ale myslím si, že jsem na tom dobře.

Zoo ve Vídni. Kombinace – Vídeň – zvířátka – moji oblíbení lidé. Dokonalost. Sice na otočku, ale já vím, že se tam zase vrátím! Největší frajeři dne – tučňáci. Velké pandy si klasicky dávaly šlofíka. Jinak ve Vídni mají malé slůně. Roztomilost.

Animefest. Cena lístků docela mazec, i když pocitově jsem měla pocit, že je tam více jídla, výběr zase tolik nebyl. Ne pro člověka, jako jsem já. Ale samozřejmě jsem neodolala a zhřešila, kde se jen dalo. Do toho je super, že hodně stánků letos ovládli tvůrci. Odnesla jsem si hodně samolepek, konečně vysněné kostky, nějaký ten přívěsek a chytač sluníčka. Dokonce jsem si chtěla pobrblat, že nechápu lidi, kteří si kupují blindbox, než jsem začala frkat svou myšlenku ven, objevila jsem tarotový blindbox – okamžitě ho koupila, získala nejoblíbenější kartu Blázna a byla spokojená. Nejlepší kostým za mě jednoznačně – Vodněna s Belzebou – neskutečně mě to pobavilo, udělalo mi to radost a kostýmy neskutečné! Nejlepší jídlo – onigiri. Dodnes lituji, že jsem si vzala jen dva kousky. Nejlepší celkově? Můj parťák, který to tam se mnou vydržel celé dva dny a odnesl si hoooodně věcí stejně jako já. A stejně jako já nebude koukat do internetového bankovnictví do další výplaty.

Objevila jsem

Oura ring na mé pravé ruce. Netuším, jak se tam objevil. Ale je tam. A zatím se spolu učíme. On se tedy spíše učí. Tak uvidíme, co se naučí a jestli ta investice bude stát za to. Zatím si buduji svou vlastní aplikační síť užitečných informací. Jak se sledovat, návyky apod. Tak se těším, co mi z toho vypadne.

Nemůžu hovězí maso. Tohle objevení přišlo pár hodin před první částí AnimeFestu. Upřímně mi málem odpadlo břicho. Jak správný důchodce jsem si okamžitě dělala čaj na žaludek. Ta bolest a těžkost břicha byla zdrcující a nepříjemná.

Chtěla bych

Překonat svůj odpor k pohybu. Je to pro mě osobně téma. Pohyb vnímám jako něco cizího. Něco zlého. Náročného. Vlastně něco, co mi obtěžuje život. Proto je pro mě priorita tento vztah s pohybem změnit a vnímat ho tak, jak je. Součást života. Součást mě.

Zhřešila jsem

Snad ve všech oblastech stravy. Upřímně je pro mě složité cestovat a najíst se tak, jak můžu. Samozřejmě padl lepek, cukr i kravské mléko. Kravské mléko co nejméně, jelikož mi osobně dělá nejhůř. Tím, že lepek nejím z vlastní vůle pro lehčí břicho, necítím se tak hrozně. Ale už se těším, až se vrátím znovu do režimu.

Napsat komentář

Zjistěte více z Vlastním tempem

Přihlaste se k odběru a pokračujte ve čtení. Získáte přístup k úplnému archivu.

Pokračovat ve čtení