Z na chvíli doma se stalo – celou dobu doma. Před pár týdny jsem měla problém s hlasem, což jsem úspěšně zvládla. Užila jsem si dovolenou. Nastoupila na jeden den do práce a hotovo. Pracovní neschopnost číslo 2. Ta výplata za tento měsíc bude bolet.

Zažila jsem

Přesčas v práci, který mě odpálil na pracovní neschopnost. Nikdo netuší, co mi je. Testy na nemoce v pohodě. Rentgen ucpaného nosu taky v pohodě. Jen nemůžu dýchat, mám sucho v krku. Takže jsem v procesu, že sama netuším, co se sebou.

Hrdinský čin, který byl po zásluze potrestán. Byla jsem hrdinka, která si řekla, že svoje dny zvládne bez Aulinu. Přece je to třetí měsíc, co jsem vynechala kravské mléko, minimálně zhřešila s lepkem. Měla bych být v pohodě. Myšlenky, které se mi vymstily v sobotu přes den, kdy jediné, co jsem zvládla, bylo ležet na zemi na vyhřívané dečce. Netušila jsem, kam si mám dát nohy. A jenom jsem brečela. Intenzivně. Přes 20 minut čistého pláče. Kdy ta bolest byla tak nesnesitelná, že jsem volala nejlepší kamarádce a tetě v domnění, že mi to jedna z nich vezme, ať na to nejsem sama. Vzala. Nejlepší kamarádka. A zůstala se mnou. Do minuty, než jsem byla schopná vstát a dát si ten Aulin. Do pár vteřin byla bolest pryč. Do pár minut jsem se začala hýbat, dávala prát pračku a už jsem byla v pohodě. Já vs. Endo 0 : ∞. Prohrávám. Cítím se jako poražený člověk. Se strachem z bolesti.

Konečně jsem byla ochotná vzít barvy do ruky. Sice byly všude. Úplně všude. Každý kanálovník zjistil, jaké barvy jsem používala. Ale myslím si, že výsledek je pro mě přijatelný. Není to dokonalé, stále mě to nervy, ale je to vystavené a to se u mě moc neděje.

Objevila jsem

Že s výměnou telefonu je problém i v příslušenství. Jelikož jsem si kupovala drátová sluchátka. Protože ono žít jen bez drátu není cool. Jenže můj telefon předtím měl Lightning. Tento už má USB-C. Koupit redukci vychází na 669 Kč. Koupit nová sluchátka na 629 Kč. Kašlu momentálně finančně na obojí, ale budu si tuhle situaci pamatovat. Protože někdy je prostě fajn vidět a vědět do čeho vlastně mluvím. A zrovna teď bych moc ráda mluvila.

Aplikaci Healthy Minds – díky Claudovi. Je to aplikace zadarmo s meditací, rozdělena do několika částí. A vypadá opravdu zajímavě. Chci to otestovat. Stojí na čtyřech pilířích pohody:

• Awareness (pozornost) — schopnost soustředit se a všímat si.
• Connection (spojení) — laskavost k sobě a druhým.
• Insight (vhled) — porozumění svým myšlenkovým vzorcům.
• Purpose (smysl) — propojení činů s hodnotami.

Aplikaci Rummy v pracovní neschopnosti. Kdysi jsem milovala hrát s taťkou žolíka. Jsou to sice jednodušší pravidla. Tím, že tam žádná nejsou, ale velice mě to baví.

Chtěla bych

Zjistit, co mi je a proč jsem nemocná. Je to únavné. Léky na alergii nepomáhají, sprej do nosu, pastilky. A taky bych moc moc chtěla zjistit, jak se z toho doopravdy dostanu.

A taky fakt si sama se sebou sednout a trochu se poznat. Vůbec netuším, co mě momentálně trápí. Kde jsem a kdo jsem. Taky ani netuším, jestli mám v čem chodit v létě ven. Jestli vůbec chci chodit ven. Sedíš s někým x let. Sdílíš s ním jídlo. Postel. Svůj účet a ještě k tomu je to velký utráceč. A ty ani netušíš, kdo to je. Smutné.

Zhřešila jsem

Sociální sítě. Po dobu ležení a nic nedělání doma. Neustálá potřeba se rozptýlit zapříčinila, že jsem si sjela dávku sociálních sítí až až. Stále mám s nimi komplikovaný vztah. Mám chuť je vymazat a už se k nim nikdy nevrátit. Prohrávám proti geniálnímu algoritmu, jenže taky s pocitem, že tam stejně nic zajímavého není. Opravdu. Nenašla jsem tam skoro nic, co bych si řekla „WOOOW, tohle si uložím“.