Blíží se podzim. Taky se blíží čajový festival jak v Brně tak i ve Vídni. Blíží se odchod. Blíží se tolik, ale tolik novéhooooo.

Zažila jsem

Tento týden byl intenzivně balíčkový týden. Ať už balíčky ode mě pro mě, nebo přihození objednávek k cizím objednávkám. Dokonce jeden můj balíček si prošel všechny tři největší města v ČR (Pěkně z Prahy do Ostravy a pak až do Brna).

Bylo to taky hodně o mezisměnkách. Tento týden jsem si dala svoje poslední. Je to divné. Poslední finální mezisměnka. Je za mnou. Už ve své práci nezůstanu do 18:00.

Jednom pohovoru, kde přemýšlím, jestli bych přijala nabídku. Upřímně jsem nakloněná jí vzít, pokud přijde. Ale majitel se mi měl ozvat v pátek. Je neděle. Zatím nic nevím. Ale doufám, že nabídka na stole bude.

Navštívila jsem cestou i z práce své oblíbené Chadō. V nabídce mají dva čaje, které jsem chtěla ochutnat v jejich podání. První je bílá pivoňka, jeden z mých nejoblíbenějších bílých čajů vůbec. Tak moc ho mám ráda, že má i vlastní krabičku. A druhý je Da Hong Pao. Což je čaj, který na mě dost vyskakuje na internetu, ale teda … Chuťově… Nemyslím si, že budeme kamarádi. Moje srdce dost patří japonským zeleným čajům a taky bílému čaji. Možná časem se propiju i do těchto zvláštních chutí. Ale zatím zůstávám konzerva.

Tento týden konečně proběhl upgrade mé konvičky. Vítej Fellow EKG PRO… Ehm… Bojujeme. Musím vždy myslet na to, že pokud je zapnutá musím jí ručně vypnout – jelikož nonstop ohřívá vodu. Taky ohřívá i když v ní žádná voda není. Takže je tam více věcí, které musím hlídat. Taky podle internetu může lhát o teplotě vody při nižším stupni. Ale zatím mi to více vyhovuje. Průtok je mnohem nižší než u běžné konvičky, což má svoje výhody a nevýhody – pro čaj jen samá výhoda, pro větší objem vody a rychlejší zalití je to trochu problém. Ale… Dělá zvuk. Dá se nastavit pravidelné vaření vody ve stejný čas. Buď jednorázově nebo opakovaně. Je roztomile minimalistická. A hrozně příjemně se drží. Zatím investice dobrá. Což je za tři. Uvidíme po nějaké delší době používání.

Tento týden mě poměrně rozčilovalo rozložení mojí kuchyňské linky. Měla jsem tam hodně bylinek, které jsem skoro nevyužívala. Poměrně nepřehledné množství věcí. A jelikož mám potřebu se zbavovat a předělávat. Tak jsem se vrhla na některé skříňky, srovnala věci, vytvořila místo na bylinky. A tím změnila rozložení mé linky. Stále mám pocit, že to je takové ještě plné, ale uprostřed mi vzniklo nově místo a to se mi líbí.

Upřímně nevím, co se stalo, ale přestala jsem si vyplňovat jednu aplikaci, kde si hlídám dny a ona analyzuje všechno kolem mě. Tu složitost vyplňování jsem vydržela opravdu, ale opravdu dlouho. Doslova tři a půl měsíce, ale asi tím, že jsem měla pocit, že je to furt stejné a nic se nelepší, tak jsem přestala. Taky si myslím, že systém nonstop sledování sebe sama přes aplikaci je už na mě moc. možná se k tomu vrátím, ale teď vnímám tu potřebu naopak se toho pustit. Možná jsem i přehlcená. A vyplňování aplikace mi akorát dává najevo, že je to další starost. Než pomoc.

Objevila jsem

Konvice byla okamžitě využitá na uvaření nejsložitějšího čaje Gyokuro. Což je velký objem čaje, na malý objem vody, s delší dobou louhování. Dostanete něco jako espreso shot. Jen v podobě koncentrovaného kofeinového čaje. Ta chuť za to stojí. Chtěla bych zkusit více verzí Gyokura. Momentálně mám jenom jeden druh – Gyokuro Chameijin. Chutná sladce, skoro až přeoříškovaně. Ale není to můj úplný oblíbenec.

Nově jsem si pořídila násadky a perka. Poprvé jsem zjistila, že netuším jak se to používá. První násadka v balení mi okamžitě rupla. Díky internetu jsem si ale všimla, co a jak. Pak jsem ale teprve dneska zjistila, kam se skutečně ty perka dávají (bylo mi divné, že to tak dobře totiž nedrží), upřímně, nechápu, proč je díra uprostřed když to dáváš na okraj. Je to matoucí. Ale opět po ránu internet nezklamal a vysvětlil mi, jak to funguje. Jako, aby mi něco takového trvalo týden a ještě k tomu dost věcí přitom zničit. Pořád jsem čistokrevný slon v porcelánu. Pořád moje já je tak tvrdé, že spíše ničí než tvoří. Mi je z toho upřímně smutno.

To sice doma bude až další týden, ale díky YouTube jsem objevila kanál „Lady Writer“, kde paní ukázala strašně cool věc (už je objednaná). Moleskine Portfolio. Vypadá to jako zápisník, ale když to člověk otevře má v tom přihrádky. Což na kartičky, které chci do budoucna používat je to naprosto geniální.

Chtěla bych

Rozjet Zettlekasten – systém poznámkových kartiček, avšak tématicky zaměřené. Na čaj. Tak nějak vím, že se mi to bude uživatelsky více líbit. Než listovat a hledat v zápisníku. Čaj mi přijde více intuitivní. Jen jsem zvědavá, jak to udělám. Kartičky jsou připravené. Jenže taky to někdo musí napsat. Založit. Vytvořit trochu efektivní systém. Ale upřímně jsem projela snad celý YouTube. Neskutečně mě to inspirovalo. Jen je to jak se vším. Je potřeba začít s jednou kartičkou.

Zhřešila jsem

Kromě konvice, co mě stála ledvinu? Nebo se bere i ten stopadesátý čaj? Možná by to tentokrát byla ta malá odměrka skleněná, abych si hezky mohla odměřit 60 ml na Gyokuro. A neboooo… Vítězem bude ta skleněná miska se zlatým okrajem z Pepca, do které si dávám vodu a ohřívám nádobí na čaj. No …. Adeptů na hřích je hodně.